V posledním roce je kvalita potravin velice častým mediálním tématem. Každého z nás alespoň občas zajímá, co jíme a jakou to má kvalitu. Mnoho přátel v posledních měsících začíná zjišťovat, že je obtížné nakoupit kvalitní potraviny, a pro ty přemýšlivé je ještě dalším problémem nakoupit kvalitní domácí potraviny, tedy ty, které jsou vyrobené v ČR.
Kvalita potravin je na našem trhu různá, bohužel pro většinu spotřebitelů je spíše horší než lepší, pokud si nedají práci pozorně zjišťovat, co a kde nakupují. Bohužel i v tomto případě platí „zákazník - náš pán“, a tak řetězce dokázaly naučit většinu nás nakupovat potraviny v různých akcích, kde jediným kritériem je cena, bohužel bez ohledu na kvalitu.
Problém spočívá v tom, že se u nás vyrábí dostatek kvalitních zemědělských komodit, ale bohužel se jich u nás minimum zpracovává. Je to dáno tím, že po slavné kuponové privatizaci došlo ke zničení domácího potravinářství. Tedy my jako zemědělci vyrobíme kvalitní základní komoditu, ale ta je ve většině případů exportována do Německa, Itálie, Polska atd. Tam místní výrobci vyrobí finální produkt a část tohoto zboží vyexportují opět k nám do ČR. Ovšem s různou kvalitou, která je mnohdy ovlivněna tím, co požadují obchodní řetězce v poměru kvalita - cena marže. Pak je jen otázkou dobrého marketingu dokázat i nekvalitní výrobek prodat.
Problém je zde nejen v otázce kvality, ale i v tom, že nedokážeme dostatečně využít potenciál našeho potravinářského odvětví. Vyvážíme velké objemy základních surovin - mléka, pšenice, kukuřice atd. (byť v některých komoditách nejsme soběstační, např. vepřové maso), a bohužel jim nejsme schopni dát přidanou hodnotu a dokázat vyrobit finální produkt, který by našel uplatnění nejen na našem trhu, ale i v zahraničí.
Příští ministr zemědělství by měl představit dlouhodobou koncepci našeho agrárního sektoru. V ní by měl definovat, v čem a do jaké míry chceme být soběstační a jak toho dosáhnout. Tento koncept však nesmí být naivní, ale musí zohlednit společnou zemědělskou politiku EU a především trendy na globálních trzích světa. Je jasné, že příštích několik desetiletí poptávka po potravinách ve světě poroste, a je jen otázkou našich schopností, jak z toho může profitovat naše zemědělství, potravinářství a tím i celá ekonomika.
Je jasné, že cestou je motivovat současné prvovýrobce, aby dokázali své výrobky podstatně více finalizovat a uvádět je na trh, ideálně přímo k zákazníkovi. Stát na to má nástroje i prostředky. Nemusí se jednat o nějaké velké dotace, jde o soubor drobnějších opatření spolu se smysluplným využitím dotací EU. Tím bychom dokázali tvořit tisíce pracovních míst především na venkově, kde je dnes nezaměstnanost velkým problémem.
Je třeba si uvědomit, že pokud koupím potravinu od domácího výrobce, pak tyto peníze zůstávají nadále v ČR a slouží k dalším investicím. Pokud je utratím v obchodním řetězci, pak jsou vyvedeny do zahraničí a rozvoji naší ekonomiky moc nepomohou.
Kdo nakupuje domácí výrobky, podporuje rozvoj naší společnosti.
Marian Jurečka
zemědělec
https://www.facebook.com/marian.jurecka
https://twitter.com/MJureka
