Nedávno jsem prozradil v Respektu, že nám doma přibude další dítě. Už páté. Neříkám, že mou oblíbenou knížkou je Klapzubova jedenáctka, ale jsem moc rád, že jsme tento dar dostali.
Sice je to někdy pořádná jízda, ale zase je nás na všechno víc – na radosti i na starosti.
Vím, že to není pro každého a vůbec nesoudím lidi podle počtu dětí. Jsem ale rád, že i podle statistik přibývá rodin, které se rozhodnou mít více než u nás obvyklé dvě děti. Nikdy jsem nesouhlasil s tím, že dítě je luxus. Mít děti je pro mne něco zcela normálního, co patří k našemu životu. A pokud už mám použít nějaký ekonomický termín, tak dítě je spíše investicí do budoucna než luxusem. Například do našeho penzijního systému. Někdo se tady bude muset činit, až my se vyčerpáme.
Proto jsem rád, že se nám podařilo prosadit daňové změny, které přinesou zvýšení slev na děti, díky čemuž zůstane v peněženkách pracujících rodičů více peněz.
Pracující rodiče získají slevu na druhé a další dítě. U druhého dítěte to od roku 2016 bude dělat 300 Kč měsíčně, takže 3600 Kč ročně. U třetího dítěte dokonce dalších 7200 Kč ročně. Taková rodina pak na daních ušetří nově za rok 10 800 Kč navíc.
Možná se to někomu bude zdát jako slušné peníze, ale věřte, že to je jenom kapka v moři pro rodiny s více dětmi, kde peníze tají jako sníh. A jestli máte dojem, že se s takovými výhodami musí prima žít, tak s chutí do toho. Věřte, že mít doma opravdu velkou partu, je taky velká zábava.
Marian Jurečka
