OT: kde jsou ty casy, kdy si prodlouzena ruka stredovekeho spolku milovniku deti dokazala stat tvrde za svym. Esa jako Tollner, Karas a jeste jeden, co oba hrave prevysoval... kam se hrabe "naivni pasacek vepru"

Ehm, o čem to píšete?

Pane ministře, byl jste někdy v dětském domově? Víte kolik je tam dětí, kteří by měli rádi své rodiče a je jim jedno jesti je to máma-táta, máma-máma nebo táta-táta?

Podle vás je skutečně nezbytně nutné, aby v případě jednopohlavního páru v případě úmrtí jednoho z nich (biologického rodiče) rozšířili tyto děti řady dětí v dětském domově?

Ne, dospělý nemá právo na dítě, ale dítě má právo na milující rodiče. Dítě si totiž nevybralo naši ani žádnou jinou dobu, do které se narodí a proto my nemáme právo mi říkat, že nemůže být s milujícím rodičem

dokud je dostatečné množství heterosexuálních párů, které se o adopci pokouší, netřeba to měnit..

Vážený pane Jurečko, 

dovolím si dotaz... kolika "netradičními" rodinami jste se osobně setkal? Kolik dětí, které v těchto rodinách vyrůstají znáte osobně?  

Jsem nebio. matkou dvou dcer (4 a 2 roky). A mohu Vám říci, že jejich narození a existence jsou tím největším DAREM, kterého se nám s partnerkou dostalo. Spolu jsme již 15 let, oběma nám je již přes 35 let a na příchod obou dcer jsme se připravovaly velmi dlouho a zodpovědně. Řešily jsme mnohé otázky..a to i etické a vůbec, zda máme právo přivést na svět děti, které nebudou znát půlky svých genů. (Byly počaty umělým oplodněním, spermatem od neznámého dárce z banky v zahraničí) Takže i z tohoto vidíte, že plánování našich potomků bylo velmi důkladné. 

A jen jedna zajímavost pro Vás..partnerka je věřící a obě dcery jsou pokřtěné. 

Mýlíte se jako většina lidí Vašich názorů v jedné zásadní věci....a přiznám se, že nechápu, že Vám to nedochází jako rodiči..tohle není o tom, abych já (jako nebiologická matka) měla na dcery právo-ale PRÁVO MAJÍ MÍT MÉ DCERY NA MNE! Jako každé jiné dítě v ČR. Nejsou o nic méně než kterákoli jiná holčička nebo chlapec.

Jak byste jim vysvětlil...že já např. nemohu být s nimi v nemocnici, že jim vlastně nemám ani právo podepsat bezinfekčnost, když pojedou na školní hory....a že pokud si lékař postaví hlavu a já nebudu mít šanci dám souhlas...tak mě ani nebudou moci navštívit v nemocnici. A proč mám v případě, že platím daně jako každýkoli občan v ČR za své peníze platit právníka, aby mi sepsal právní dokumenty, na základě kterých mé dcery po mne mohou automaticky dědit? Jak jim vysvětlíte, že to co je automatické pro jejich vrstevníky neplatí pro ně, i když naše rodina funguje stejně jako rodiny jejich vrstevníků? 

A nabídka na závěr...jste politik. A pokud chcete o něčem mluvit a rozhodovat a tím ovlivňovat životy jiných minimálně z morálního hlediska byste situaci měl poznat. Takže Vám na email posílám kontakt na sebe s návrhem s nabídkou setkání s naší rodinou.

Budu se těšit na viděnou

Víte, možná by některé věci opravdu bylo lepší řešit třeba novelizací zákona o registrovaném partnerství.

Nikdo tu nikde netvrdí, že by stejnopohlavní páry, především ty, kde jeden z nich je i biologickým rodičem dítěte, nebyly vůči tomuto dítěti zodpovědné. Krom toho, Váš případ je specifický v tom, že druhý biologický rodič v podstatě není znám. Je jím anonymní dárce spermatu.

Dobrá, uzákoní se možnost, že je-li druhý biologický rodič neznámý, jako u Vás, lze něco udělat. A co dál? Jak k tomu ale přijdou třeba mužské páry? (tam je jaksi technicky dost dobře nemožné, aby druhý biologický rodič byl neznámý - to bude totiž matka, která bude muset dítě porodit). A jsme u nerovnosti. Tak tedy učiníme zákon, že je-li jeden z páru biologickým rodičem, může ten druhý dítě osvojit. Ale jak k tomu přijde druhý biologický rodič toho dítěte? Když vidím, jak se někteří "aktivisté" LGBT vyjadřují, skoro bych řekl, že ten druhý biologický rodič, pokud by souhlas k osvojení nedal, by byl vystaven opravdu hnusným útokům, že je homofob, pomluvám a kdo ví, co ještě. Přesně tak na mě působí mnozí aktivisté LGBT komunity (mimochodem ti dělají ale LGBT komunitě spíše medvědí službu, protože i celou řadu sympatizantů již unavují, včetně onoho neustálého "tlačení na pilu").

Ano, osvojením dítěte partnera (partnerky) vznikají práva a povinnosti. Máte pravdu v tom, že zde může být vnímána jistá nerovnost před zákonem, ale to, vyvedeno do absurdna, platí pro téměř každého člověka, že si je v něčem před zákonem proti jiným neroven, je znevýhodněn.

A závěrem jednu otázku - Vy, jako dospělá žena, jste jistě schopna se nad některé verbální útoky okolí povznést, nebo dotyčného útočníka "odpálkovat". Jak zabezpečíte, aby dítě nebylo vystaveno verbálním útokům vrstevníků, protože je "s dvouma lesbama"? Uvědomte si, že někdy děti dokáží být neskutečně zlé a kruté. (mimochodem, to nekladu za vinu Vám, tady půjde o útok od někoho z majoritní skupiny, ale přijít může)

Myslím, že zde jde především o práva dítěte. A každé dítě by mělo mít právo na právní ochranu, zajištění a stabilitu od obou lidí, kteří ho vychovávají. Takové právo má osvojením nebiologickým rodičem dítě v hetrosexuálním páru, neměli bychom ho upírat dítěti v homosexuálním páru. Stát se osobou blízkou dítěti není jenom o tom, co se stane v případě úmrtí biologického rodiče. Souvisí to s dědictvím, informacemi ve škole u lékaře , nebo třeba s nutností opatrovat dítě i po rozpadu vztahu (alimenty) atd.

"Mít dítě je dar, nikoliv právo.".Svatá pravda, jen mi nejde na rozum, že jsou tak obdarováváni právě  především ti cikáni, kteří  nevědí co s ním

Mít dítě je záležitostí těch, kteří vlastní práva k jeho výchově a ostatním do toho nic není.

Fascinuje mě když někdo z KDU-ČSL mluví o morálce

o morálce mohou dle vás mluvit jen kovaní komunisté?

Minimálně poslední odstavec jsou čistě vaše subjektivní osobní názory vycházející z nějaké vaší osobní víry, které mají asi takovou objektivní váhu, jako když řeknu "mám rád buchtičky se šodó" a pak budu buchtičky se šodó nutit jíst celou společnost.

máte tam (mimo jiné) jeden velmi mylný argument. 

cituji: "Vychází se mj. z předpokladu větší nestability těchto svazků."

Rozvodovost registrovaných partnerství je cca 10-11%, je tedy 5x nižší než rozvodovost heterosexuálních svazků. 

Takže nevím odkud berete tu vyšší nestabilitu.

kecáte - průměrná doba trvání homosexuálního svazku je o cca třetinu nižší než u hetero a rozvodovost - podle statistik zemí, kde možnost registrovaného partnerství existuje už delší dobu, je naopak o polovinu vyšší. Takže tohle vše číslo je bu´d vycucané z prstu, nebo vychází ze situace u nás, kdy je registrované partnerství možné pouze posledních 8 let - takže data za těcho pár roků nejsou relevantní

Je zvláštní, že lidé zaštiťující se nějakými duševními hodnotami nechápou, že v případě adopcí jde hlavně o duševní vývoj dítěte, kterému výchova v jakémkoliv fungujícím partnerském vztahu jen prospěje, zatímco výchova v ústavu jej téměř vždy nějak poznamená.

A proč v ústavu?