Navíc ten předložený zákon hovoří o právu dítěte staršího než 12 let vyjádřit se k osvojení, stejně tak má právo vydat nebo nevydat souhlas s osvojením biologický otec (pokud je v rodném listu uveden). Osiří-li dítě starší než 12 let, nebo 2. biologický rodič nedá souhlas s osvojením, zákon nic nezmůže a musí proběhnout standardní proces. Ten návrh zákona popírá sám sebe. Opakuji příspěvek zveřejněný k článku ve zprávách na idnes: pokud bych byla např. 8-mi leté dítě, matka mi zemřela a já měla žít s "tetou-otcem", asi bych byla z toho hodně zděšená a zděšená jsem z toho i jako nezúčastněný pozorovatel

Ano, rozhodně to jde řešit současnými zákony a to velice lehce:

Případ 1) Matka má dítě svěřené do péče, otec se nestará, nezajímá, neplatí výživné. Matka se znovu vdá. Manžel matky si může dítě osvojit i za života matky dítěte. Dítě vyrůstá s matkou a jejím novám manželem, je na oba citově vázané.

Případ 2) Matka má dítě svěřené do péče, otec se nestará, nezajímá, neplatí výživné. Matka uzavře registrované partnerství. Partnerka si nemůže dítě osvojit za života matky dítěte. Díte vyrůstá s matkou a její partnerkou, je na obě citově vázané.

Matka v obou případech zemře. V 1. případě autoamticky se stará manžel, nemusí nic dělat (pokud si ho osvojil). V 2. případě partnerka musí nejdříve podat návrh na svěření do péče (1. soud). Poté, jelikož má dítě otce, který se nestará a jeho existence komplikuje dítěti život musí se omezit rodičovská odpovědnost (2. soud) a pak jmenovat dítěti poručníka (3. soud). A toto neřeší další právní vztahy (například dědení).

Jako člověk, který se péčí o nezl. na úrovni soudu prakticky zabývá, vím, že ne vše jde řešit pomocí současných právních předpisů, jak tvrdíte.

A nebylo by na škodu, kdybyste se při tvorbě zákonů trochu zajímali, jak to bude v praxi, to co vyplodíte je někdy takový paskvil, že, no škoda mluvit.

Upřímně řečeno jsem v článku nenašel jediný argument, proč by adopce homosexuálními páry neměla být umožněna. Prý se to stejně týká jen pár desítek dětí a dá se to řešit jinak... No a dál? Pan místopředseda se nám tu schovává za zástupné argumenty, protože nechce říct, že výchovu dětí homosexuály považuje za škodlivou. To by ovšem musel taky něčím doložit...

Kde to tam pan místopředseda píše? Nebo mu jen podsouváte nějaké obecně uznávan klišé o vztahu odpůrců adopcí dětí stejnopohlavními páry?

Uvědomte si jednu důležitou věc. V otázce výchovy dětí má jít v první řadě o dobro toho dítěte. Určitě se shodneme, že stejnopohlavní páry mohou dítěti zajistit stejně dobrou i stejně špatnou péči, jako páry tvořené mužem a ženou. Co je však poměrně závažné je to, že v některých zemích (a zde je nutno podotknout, že není do budoucna vyloučen ani podobný postup v ČR) dosahuje histerie ve vztahu k dětem až neúnosné hranice a děti bývají odebírány z rodin i ze zcela, řekněme, hloupých důvodů - byl zaznamenán případ polské rodiny, která žila, tuším, v Norsku (možná ve Švédsku, ale určitě v některé severské zemi), které bylo odebrána dcera z důvodu toho, že dívka byla smutná. Úřady to odůvodnily tím, že dívce byl snad narušován zdravý psychický vývoj (snad šťastné dětství) tím, že ji rodiče informovali o vážné nemoci její babičky, které hrozila smrt. To dítě bylo v podstatě "uneseno" (legálně, místními úřady) přímo ze školy a po krátkém procesu předáno do výchovy náhradní rodině. A veškeré podobné zhůvěřilosti mají jeden společný počátek - popírání toho, že rodina je matka, otec a děti. A zde mám na mysli biologické rodiče.

Jistě, že i u nás jsou extrémní případy, kdy je třeba i pro přežití dítěte nutn dítě z rodiny odebrat. Ale to je dostatečně ošetřeno.

Další věc je ta, že i dnes je řada heterosexuálních párů "dlouhodobými čekateli" na osvojení dítěte.

A pak, drobný "strašák" - kde máte jistotu, že za pár let nebude požadováno, aby mohli stejnopohlavní páry adoptovat jakékoliv "cizí" dítě? Známá věc je, že s jídlem roste chuť. A jak zbezpečíte, že dítě takto adoptované se nestane terčem posměchu spolužáků, že má dvě mámy, nebo dva táty?

Dítě by bylo DAREM i v rodině gayů.

To rozhodně ... když Pán Bůh dopustí, i sukovice spustí ....

Nejem darem, ale i překvapením

A já si zase myslím,že pro dítě je lepší jakákoliv "rodina",která o něj láskyplně pečuje, než ústav.

A já taky!